Zdálo se to daleko a najednou jsme společně na letišti, dopíjíme kávu a nastupujeme do letadla. Sicílie si nás volala už delší dobu, ale na ty nejlepší věci se vyplatí počkat.

Trochu jsme znervózněli při sledování předpovědi počasí, která hlásila nižší teploty, než u nás. Ale když jsme vystoupili z letiště, bylo jasné, že sicilských 22 stupňů má úplně jiné grády, než těch českých.

Řidiči autobusu si celou cestu zpívali, my sledovali důležitý hokejový zápas na obrazovkách telefonů a radovali se, i když se v průběhu cesty vystřídaly snad všechny roční období. Řidiči nás ale ujistili, že teď vůbec nepršelo a těch pár kapek je více než potřeba, protože i Sicílii trápí obrovská sucha a ničí jim úrodu.

Okolo půl čtvrté jsme už na recepci hotelu, trochu rozlámaní, ale o nic méně natěšení. Přivítá nás úchvatný výhled z terasy na širé moře, všude rozkvetlé oleandry usměvaví číšníci a vonící italská kuchyně.

Rozprchli jsme se do pokojů, osvěžili se a v podvečer jsme pobyt oficiálně zahájili jemnou protahovací jógou a první společnou večeří.

Bufetové snídaně i 4 chodové večeře tu byly opravdu grandiózní. Italům se musí nechat, že si jídlo rádi vychutnávají. A i když my na tak dlouhé večeře do noci nejsme zvyklí, vlastně nám to tady přišlo vhod, protože jsme mohli sedět venku, teplota spadla na příjemných 18 stupňů a atmosféra byla krásná.

Dny se pak linuly v podobném rytmu – ráno jsme se budili do nádherných slunečných dnů, pak se mlčky scházeli na pláži pro meditaci, před kterou někteří stihli plavání v moři (na konec května mělo moře krásnou teplotu, odhadovali jsme to na cca 21-22 stupňů).

Pak jsme se přesunuli do shaly, kde nás čekala hodinová ásanová praxe.

Po ní báječná a dlouhá snídaně, společné trávení času, seznamování, povídání. A pak buď odpočinek na pláži nebo vycházky do města Cefalú, kam jsme se vraceli několikrát.

Do Cefalú to z našeho hotelu bylo zhruba 15-20 minut příjemnou procházkou přes přístav.

I přes vysoké teploty bylo hlavní centrum vždy plné, zahrádky restaurací bzučely, všude to krásně vonělo, lidé postávali a popíjeli kávu nebo si vychutnávali místní gelato a mezi tím vším jezdil zelinář s plným nákladním vozítkem ovoce a zeleniny. A samozřejmě – všude báječné jídlo.

Atmosféra tohoto místa byla opravdu krásná a nebylo divu, že se sem každý den sjížděly autobudy plné turistů. Městská pláž měla také své kouzlo, a protože byla dlouhá, často se v ní lámaly větší vlny, a tak se především místní děti mohly pořádně vyřádit (i někteří z nás dospělých :)).

Odvážnější z nás, kteří nemají strach z výšky se pak vydali na výšlap nad hotel, odkud je nádherný výhled na Cefalú a pobřeží.

V polovině pobytu, kdy často převládá větší únava, jsme si naplánovali celodenní výlet.

Kombinace sopky Etna a překrásné Taorminy nakonec zlákala většinu z nás. Opět jsme trochu nervózně vyhlíželi předpovědi počasí, protože ve 2 000 m.n.m. už pocítíte každý stupeň dolů a naše zásoby oblečení byly poněkud omezené.

Vyjížděli jsme brzy ráno a okolo 10. dopoledne jsme již dojížděli pod vrchol. Možností, jak tu strávit volný čas bylo několik – buď se nechat provést vláčkem po stezkách a ochutnat produkci místního medu, nebo se projít po volně přístupných kráterech, kterých je tu hned několik nebo lanovkou vyjet do 3 000 m.n.m. a pak s průvodcem pokračovat až k hlavnímu kráteru.

Ať jste zvolili cokoliv, síla tohoto místa se nedala popřít. Pozorovali jsme ztvrdlou lávu a její proud směrem k městu, kde po cestě nahoru potkáte i několik zničených domů, resp. spíš už jen trosek. Po procházce po okolí jsme se s několika ženami rozhodly si věnovat meditaci. Našly jsme si krásné místo s výhledem na nejvyšší vrchol a jen chvíli nasávaly energii, která vířila pod námi a uvědomění, jak malé bytosti vlastně jsme.

Na konci meditace jsme si trochu poplakaly vděčností a šly jsme se odměnit sicilskou specialitou – arancini – smažené rýžové koule obalené ve strouhance s nespočtem možných náplní (mozzarella a pistácie byla báječná!).

Teplota nahoře byla okolo příjemných 15 stupňů, lávový písek vše krásně prohřál, a tak jsme nakonec nejteplejší vrstvy mohli odložit.

Odpoledne jsme se pak vydali směrem do Taorminy, kde už to rozhodně bylo na letní oblečení. I tady proudí davy turistů, protože město díky seriálu White Lotus stouplo na žebříčku turistických atrakcí. Musí se ale nechat, že uličky Taorminy jsou opravdu kouzelné. Někteří navštívili starý řecký amfiteátr, někteří se jen kochali atmosférou se skleničkou Aperolu, každopádně všichni jsme se vraceli příjemně unaveni a spokojeni.

Další dny už opět plynuly v pomalém tempu, kdy jsme střídali jógovou podložku za lehátka, paddleboard nebo kajak a užívali si slunce a báječného jídla.

Jsem naplněna vděčností za skupinku, která se nám na Sicílii sešla. Vybudovali jsme nová přátelství a společenství, sdíleli mnohé věci z našich životů a už teď se začínáme těšit na další jógové dobrodružství, tentokrát na Fuerteventuru, kam se část naší party vrací.

Stále se k nám můžete ještě přidat!

Info k Fuerteventuře najdete ZDE

Namaste,

Nikola