Je to více jak týden, co jsem se vrátila z Jógového pobytu na Srí Lance a pěkně rovnou do hektického adventního času. Ale já se nenechám, vlastně mám pocit, že ve mně spíše každým dnem sílí neuvěřitelný pocit naplnění, radosti a vnitřní síly.

Teprve mi pomalu dochází, co všechno jsme společně s delegátkou Nikolkou a našimi dvaceti klientkami prožily a cítím nesmírný pocit vděčnosti, dojetí a uspokojení.

Je to neuvěřitelné, co díky své „práci“ u mě jóga‍, u Nikolky cestování, která je zároveň naším nejmilejším koníčkem a láskou, můžeme společně vidět a zažít.

Je to neuvěřitelný dar, který sice nese spoustu úsilí, které mimochodem možná není vidět, ale kdo tohle ve svém životě může zažívat? Často lidé vidí jen výsledek. To, že si několikrát za rok můžeme cestovat, občas něco zařídit, párkrát za “dovolenou” zacvičit jógu, ale věřte že je zatím mnohem víc …

Stále zřetelněji si uvědomuji vnitřní spokojenost sama ze sebe, ze svého poslání skrze předávání formou jógy a následně toho, že s námi jede dvacet žen na druhý konec světa sdílet společně překrásná místa, zážitky, ale především emoce, radosti, vděčnosti a otevřenost ve svých životních příbězích.

To je jednoduše nejvíc a na Srí Lance tomu nebylo jinak. Každý den tohoto pobytu se jen posilovala tolik potřebná ženská energie. Tolik smíchu, radosti, nadšení, ale i klidných chvil u našeho bazénu s knihou v ruce a sdílení mezi sebou všeho, co leží na srdci a to často mezi ženami, které se na tomto pobytu viděly poprvé ve svém životě. A u žen jak jinak než každodenní nakupování čajíků, všemožného koření, ayurdvédských mastí, dřevených sošek a samozřejmě hadříků.

Ráno cvičení jógy na terase naší vily. Cvičit s překrásným výhledem přímo na oceán je skutečně radost. Cvičit Pozdravy slunce, ásany bojovníků, praktikovat dechová cvičení a meditace, když si mořský vánek pohrává s vašimi vlasy, hladí po tváři. 

Vnímáte tu neuvěřitelnou sílu a neutišitelný pohyb mořské vody, posloucháte symfonii vln, to nepotřebujete žádnou etno hudbu a často ani můj doprovodný hlas k lekci. Často stačilo jen tak být a vnímat vše krásné okolo i hluboké dění uvnitř.

Po ranní józe snídaně, která nás na spodní terase opět s výhledem na oceán čekala nachystaná, nazdobená, s láskou připravená od našich srílanských přátel, kteří se o nás ve vile po celou dobu pobytu královsky starali. Co více si žena může přát? Ráno si zacvičit jógu a po ní za odměnu vynikající snídaně se snovým mořským výhledem? Tenhle moment si myslím většina žen nejvíce užívala. 

Po dlooouhé snídani pláže, nákupy, kafíčka, vražedné a nejvíce zábavné jízdy tuk tukem…

Já osobně se přiznám, že jsem plážím moc nedala, ale nejvíce mě i ostatní ženy nadchla pláž Dalawella, kde jsme se měly možnost koupat s obrovskými mořskými želvami. Vidět je takto volně, možnost je krmit, natočit, pohladit byl opravdu nezapomenutelný zážitek.

Po slunění, koupání, nakupování a odpočinku u bazénu druhá, podvečerní jóga a mimo jiné Pozdravy měsíci při slunečním západu. Další neuvěřitelný emoční “nápor” a nezapomenutelné okamžiky, kdy si jen naplno užíváte přítomný okamžik a máte pocit, že se vše děje jak má, protože je o nás tam nahoře dobře postaráno. Alespoň já jsem takovéto pocity při konci večerních lekcí měla a věřím, že něco podobného prožívaly i ostatní ženy.

Po večerní józe opět nachystaná večeře “až pod nos”. Vařená přímo manažerem naší vily, báječným Thilim. Myslím, že i on si tento pobyt mezi dvaceti nádhernými ženami užíval, přestože nám byl k dispozici dá se říct dvacetčtyři hodin denně. Vždy se svým bílým úsměvem na tváři a dobrou náladou. 

Pak nějaký ten gin tonic, vínečko, módní přehlídka nových kousíčů garderoby, vůně vonných tyčinek, noční koupání v bazénu s varanem a dalšími milými tvory, které nám na vile dělali společnost a hurá do postýlek našich krásných klimatizovaných a vždy uklizených pokojíků.

Cestou z pláže Jungle Beach jsme jedno slunečné dopoledne navštívili Japanese peace pagodu, ze které je mimo jiné krásný výhled do okolí.

Třešničkou tohoto celého velkého dortu byly společné výlety, při kterých jsem se občas musela štípnout, jestli se mi to nezdá.

Přes čajové plantáže, chrám Yatagalla temple, ayurvédskou zahradu, projížďku lodí nádhernou přírodou až k muži, který nám ukázal jak se získává skořice, pak suší, pak drtí na jemný prášek a jak jinak než nákup skořicových produktů přímo ze zdroje.

Navštívili jsme také národní park Udawalawe s volně žijícími slony indickými, mezi kterými jsme se projížděly v džípech ve slunci i dešti, sloní sirotčinec a krmení těch nejmenších sloníků těmi největšími lahvičkami s mlékem …

… a pro mě asi největší zážitek noční výstup na Adamovu horu.

Tento náš “malý výlet” začal odpoledním pětihodinovým přesunem na místo, ze kterého jsme pak v půl druhé ráno s čelovkami a za mírného, ale vytrvalého deště vyrážely. Pak ještě poslední přípravy před třiapůlhodinovým nočním výstupem na vrchol Adamovy hory do 2432 m hezky celou dobu po 5200 schodech. 

Věřte, že skoro nahoře už jsem lezla doslova po čtyřech a hrabala si až na dno. Nádech a výdech hezky pravá nahoru a znovu nádech a výdech levá, no tak pojď hezky. Mluvila jsem k sobě jako k malému dítěti a přemlouvala se ke každému dalšímu kroku na schod. Ale ten pocit, když jsem se vyškrábála až nahoru byl k nezaplacení.

Pak nádherný východ slunce, přípitek slivovicí a cesta dolů s nezapomenutelnými výhledy a také neuvěřitelnou bolestí nohou … Ve dne bych asi nahoru nikdy nevylezla, když vidíte co vás ještě čeká, ale takto za světla si říkáte, ty jo jsem fakt dobrá, že jsem to dala. 

Nohy nos bolely ještě další tři dny, ale cvičení jógy, plavání v bazénu a moři nesmírně pomáhalo.

Na pobyt na Srí Lance jsem ze všeho nejvíc byla zvědavá. Již čtyřikrát jsem měla možnost dělat jógový pobyt na Bali, které jsem si z celého srdce zamilovala. Mnoho lidí mi říkalo, že Srí Lanka je jiná, že tam tolik nedýchá spirituální energie a možná budu zklamaná …

Ano, Srí Lanka je jiná a je potřeba ji především neporovnávat. Je to zcelá jiná země s překrásnou přírodou, která za mě nemá obdoby, s úžasnými ochtonými a milými lidmi, s překrásnými plážemi a čistým oceánem, s nádhernými spirituálními místy, plná barev, vůní a mnoho dalšího.

Zklamaná jsem rozhodně nebyla, ba naopak mám Srí Lanku také ve svém srdci a nesmírně se těším až se tam vrátím.

Také cítím nesmírnou vděčnost všem ženám, které se společně se mnou a delegátkou Nikolkou toho pobytu zúčastnily.

Myslím, že je moc krásný počin, když se tolik žen sladí a bez jakéhokoliv problému prožijí necelé dva týdny v lásce a radosti ze společných zážitků.

Děkuji Villas & Resorts za tuhle možnost a nesmírně se těším na další společné pobyty.

Namasté Pavla